Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chrup a skus psa

Štěňatům nejprve naroste mléčný chrup, který čítá 28zubů. Od chrupu dospělého psa se liší tím, že štěněti chybí P1 a veškeré moláry - M 1, M2, M3. Pod mléčnými zuby jsou založeny zuby trvalé. V dospělosti má pes 42 zubů - 12 řezáků, 4 špičáky, 16 premolárů a 10 molárů.



Obrazek
 

U většiny loveckých plemen je v ČR požadována plnochrupost. U plemene Tosa-inu a v zahraničí (např. v Polsku) není plnochrupost podmínkou pro zařazení psa do chovu a často se zde můžeme setkat s krásnými jedinci, ale bohužel s chybějícími zuby. Převážně se dá ale říci, že seriozní chovatelé vyžadují u svých chovných jedinců plný počet zubů. Pokud se chovatel rozhodne pro zahraniční krytí své feny nebo pro zajímavý import, měl by se nejprve informovat, zda chovný pes nebo rodiče štěněte mají plný počet zubů a jaký mají skus. 
Velice zajímavou a podrobnou evidenci nejen o chybějících zubech,ale i o dalších vadách psů je vedena v Německu a pravidelně jsou tyto informace uveřejňovány ve zpravodajích klubu.
Při chudozubosti nejsou chybějící zuby v čelisti ani založeny, což se dá ověřit rentgenovým snímkem. Pokud by tento snímek zub alespoň prokázal, že zub se neprořezal, vypovídá to o patologické poruše ve vývoji zubu.
Dalším jevem je i zub navíc. Nejčastěji jde o zdvojení zubů. Dle Ing. Dostála jde o patologický jev, kterému by měl být věnována pozornost jako u chudozubosti, nicméně praxe tomu neodpovídá.


U skusu psa se posuzuje vzájemné postavení řezáků:
     - nůžkový skus - horní řezáky těsně překrývají řezáky dolní
     - klešťový skus - řezáky horní čelisti kolmo dosedají na řezáky dolní čelisti
     - předkus - řezáky horní čelisti se dotýkají vnitřní hrany řezáků dolní čelisti nebo na ně ani nedosahají (dolní čelist je dlouhá)
     - podkus - řezáky dolní čelisti se nedotýkají vnitřní hrany řezáků horní čelisti

Obrazek

 Standard plemene Tosa-inu požaduje silný nůžkový skus.

V posledních letech byly značně rozšířeny jen některé ze známých dědičných defektů a chorob, jako je dysplasie kyčelních kloubů, progresivní atrofie sítnice, alopecie (lysivost), u některých plemen šeroslepost, dědičná hluchota, extrémní plachost nebo kýla. U všech plemen jsou známé (i když nejsou pří1iš rozšířené) defekty, jako je ektropium, entropium, předkus, podkus, chudozubost a podobně.
  

 

 Genetika v chovu psů - zuby (autor RNDr. Eva Rotreklová) Zde