Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vzhled a standard

Vzhledem k tomu, že i v samotném Japonsku jsou tosy co do velikosti a mohutnosti poměrně nejednotné, standard pro tosu proto stanoví jen spodní hranici kohoutkové výšky, která činí 60 centimetrů u psů a 55 centimetrů u fen. Horní hranice nijak omezena není, a proto se (i když méně často) můžeme setkat i s jedinci, jejichž kohoutková výška přesahuje 75 centimetrů. Důležité ovšem je, aby byla tosa vzhledem ke svému vzrůstu celkově harmonická, silných kostí a mohutného a plasticky vystupujícího, i když ne těžkého osvalení. Hmotnost tosy bývá podle velikosti u psů od 55 do 70 kilogramů, feny váží v průměru od 45 do 65 kilogramů. Z Japonska jsou známi šampioni o váze až 100 kilogramů, ale to je skutečně jen výjimka a u nás ani v Evropě se s takovou tosou nesetkáme.

Oproti původnímu vzhledu se také změnil a ustálil celkový typ tohoto psa. Tosa má poměrně malé a tenké, vysoko nasazené uši, které jí měkce přiléhají předním okrajem ucha k líci. Také zbarvení tos je poměrně jednotné, jejich barva bývá nejčastěji sytě hnědočervená, méně často žlutá, ale standard připouští také žíhanou nebo černou barvu a bílé odznaky na hrudi a prstech. Tosa dnes také ocas nestáčí nad hřbet, ale v klidu jí ocas volně visí, zatímco v pohybu a afektu je nesen výš. Tosa má krátkou srst, která nevyžaduje žádnou zvláštní péči.
 
  

Toshi´s Senshi - předek našeho Izzyho

 
 
Standard FCI č. 260 / 09.12.1997 / D
PŘEKLAD: Dr.J.-M.Paschoud a paní R.Binder  
ZEMĚ PŮVODU: Japonsko  
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO STANDARDU: 09.12.1997  
POUŽITÍ: Dřívější válečný  pes, dnes pes hlídací  
KLASIFIKACE FCI: Skupina 2 Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi Sekce 2.1      Molossové, dogovití psi
Bez zkoušky z výkonu.  
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED:
Psí zápasy jsou v Japonsku prastarou tradicí, jež sahá až do čtrnáctého století. Podle ústního podání vznikla tosa křížením psů Shikoku-Ken se západními plemeny. Plemeno nese název kraje, ve  kterém se původně chovalo a často se mu říká také „Japonský mastif“. 
Západní plemena, která se podílela na vzniku plemene jsou buldoci (1872), mastifové (1874), němečtí ohaři (1876) a německé dogy (1924); všechna tato plemena byla použita ke zlepšení kvalit plemene v celé řadě postupných křížení. Podle různých tvrzení se používali také svatobernardští psi a bulteriéři, ale rok jejich použití je neznámý. U tosy jsou pevně zakotveny typické povahové vlastnosti molossů, jako je odolnost, houževnatost a bojový instinkt, a ty jsou výsledkem vlivu křížení uvedených plemen.
CELKOVÝ VZHLED:
Velký pes robustní stavby a důstojného chování. Pes má zavěšené uši, kvadratickou tlamu a visící u kořene silný ocas.  
POVAHA A CHARAKTER:
Charakteristická je trpělivost, důstojnost, neohroženost a odvaha.  
1. HLAVA:
a) Mozkovna:
Lebka: široká
Stop: poměrně výrazný
b) Obličejová část hlavy:
Nosní houba: široká a černá
Tlama: přiměřeně dlouhá, hřbet nosu rovný
Čelisti: silná horní i dolní čelist
Zuby: silný nůžkový skus
Oči: poměrně malé, tmavě hnědé, výraz důstojný
Uši: poměrně malé a tenké, nasazené vysoko po stranách hlavy. Visí a těsně přiléhají k líci.  
2. KRK:
Svalnatý krk s volnou kůží na hrdle.  
3. TRUP:
Kohoutek: vysoký
Hřbet: rovný a vodorovně probíhající
Bedra: široká a svalnatá
Záď: v horní části lehce zaoblená
Hruď: široká a hluboká, přiměřené klenutí žeber
Břicho: dobře vtažené  
4. OCAS:
Ocas je v nasazení silný, směrem ke špičce se pozvolna zužuje. Visí-li ocas, dosahuje až k hleznu.  
5. KONČETINY:
a) Hrudní končetiny:
Lopatky:
uloženy přiměřeně šikmo.
Předloktí: rovné, přiměřené délky a silné
Přední nadprstí: silné, lehce skloněné  
b) Pánevní končetiny:
Velmi dobře osvalené. Koleno a hlezno přiměřeně úhlené, silné. 
6. TLAPY: 
Prsty pevné a dobře uzavřené. Polštářky jsou silné a pružné. Drápy tvrdé, přednost se dává tmavé barvě.  
7. POHYB:
Energický a vydatný.  
8. OSRSTĚNÍ:
Vlastnosti srsti: srst krátká, tvrdá a hustá  
9. BARVA:
Červená, všechny odstíny žluté, meruňková, černá, žíhaná. Samostatné bílé znaky na hrudi a tlapách jsou přípustné.  
10. VELIKOST:
Kohoutková výška u psů : alespoň 60 cm; u fen : alespoň 55 cm  
11. VADY:
Každá odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.  
Tenké kosti
Špičatá tlama
Lehký předkus nebo podkus
12. DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:
Výrazný předkus nebo podkus
Bojácnost
Pozn: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku.